neděle 6. března 2011

S Lunaparkem za kultŮrou

a kulturou proti zevlu!


Vážně může být kultura tak jednoduchá a zábavná? Je to pak ještě "kultura", nebo je kultura něco, co je záležitostí skupinky vyvolených vyhublých lidí s kostěnými obroučky vrostlými do lící a květnatým slovníkem plným cizích slov? Mám zejména problém s pocitem, že když se u něčeho bavím, není to umění (alespoň takové, které si můj ančí mozeček pod pojmem umění prototypicky představí), případně je to umění pokleslé. U správně umělecky nasáklých děl bych měla přece ronit slzy vděku při pochopení jejich hlubokého poselství a ne slzy smíchu (zatracení Řekové a jejich tragedie!).

Myslím ale, že je načase abych tenhle svůj postoj přehodnotila. Vždyť když není uměním schopnost improvizace, tak už fakt nevím, co. Výstava Play jen čekala na to, co s ní udělají diváci, Lunapark na to prakticky čeká taky. Kultura znovu ožila v brněnských kavárnách a kultura jaká? - lidová! Ale ne popkultura, i když ta znamená navlas to samé. Prostě lidová kultura je kultura od lidí pro lidi, žádné elitářství, jen radost ze společného (a vzhledem k velikosti některých kaváren někdy i minimalistického) zážitku. Divadélko ke kávě je velice sympatický způsob jak si zlepšit náladu a to i dlouhodobě (doporučuje šest z pěti Nešporů). Někdy taky vzbuzuje touhu přidat se k lidem na improvizovaném jevišťátku a improvizovat improvizovaně s nimi (nebezpečí uvedení v prax). 

Je to dělané na koleně, ale funguje to a já doufám, že to bude fungovat ještě dlouho.


No a konečně konkrétní představení, po téměř filozofickém výblitku? Byli jsme v kavárně v Domě umění u Maliňáku. První představení měla skupina Služebníci Lorda Alfréda - skvělé improdivadlo, na které doufám půjdu v nejbližší době zase, no kde jinde byste měli tu čest a příležitost shlédnout takové fláky jako Nehoda s tuleněm, etuda s názvem (asi tak nějak) Hugo je to v háji, strejda to ví, Světlo v tunelu (blbě jsem slyšela a myslela jsem, že to bude světlo v tmelu - very interesting) zvolna se měnící na vyšetřování vraždy jejím pachatelem, sex dvou želv s kardiovaskulární chorobou (či tak nějak), nebo představení jako ze života u pořadu Volejte věštce. Dobře chlapci!

Divadelní odpoledne završila Jelínkova Fagi s harmonikářčiným doprovodem - skvělost nad skvělost! (i když - dost bylo Patriků - tuhle scénku jsem viděla asi už pětkrát a stává se tím - i pro mě - lehce předvídatelnou).

Takže když to shrneme - co baví, to sílí a k čertu s kulturovitou trudovitou kulturou, srandu a bžundu sem!

1 komentář:

  1. Rozesmály mě už jen názvy předváděných scének divadelní skupinky Služebníci lorda A. Natož pak kdybych tato dílka i shlédla! Tekly by mi slzy, ale smíchu - a to se podle mě taky počítá! :-) Snad se mi poštěstí je taky někde potkat ;-)

    OdpovědětVymazat